Hauk si povzdechl nad tím hrozným stavem subprostorového vybavení. Zjevně nebylo používáno od chvíle, co Aksel zemřel. Prach a extrémní povětrné podmínky jej opravdu zničily. Ale během několika minut ho zprovoznil.
Nebo v to alespoň doufal.
Zapnul jej a zadal souřadnice ke spojení se s Nykyrianem, než stiskl tlačítko pro nahrávání. „Hej, drey. Volám, abys věděl, že jsme v pohodě, ale pod těžkou palbou. Mám v zádech sledovací čip a chystám se je odloudit od dětí.“ Odmlčel se, aby se zašklebil, když ho přemohla bolest. „Pošlu je ke kaňonu. Fain bude vědět, kde to je. Vezměte na vědomí, že sebou máme další dva lidi. Ženu jménem Sumi a muže, kterého Fain zná. Bastien Cabarro. Nestřílejte na spojence, zejména ne na tu ženu. Jen by mě to nasralo. Udržíme Thiu v bezpeč, ale potřebuju…“ Znovu zasyčel, než potlačil bolest. „Potřebuju vás, kluci. Pohněte zadkem.“
S trhanách dechem poslal zprávu a vstal, aby se vrátil k ostatním. Třásl se pod bolestí z jeho ran a ztráty krve. Ale odmítal se složit. Potřebovali ho a on nehodlal dovolit, aby jim ublížili.
A zatímco celé jeho tělo protestovalo, vydal se kulhavě zpět k přístavu. Bude trvat několik hodin, než k Nykovi zpráva dorazí. A ještě víc, než se všichni připraví. Půl dne, než se k nim dostanou. Mezitím tu bylo pár věcí, o které se potřeboval postarat.
***
Sumi, která přecházela po místnosti, si kousala nehet a přemítala nad tím, jestli by měla jít za Dancerem, aby se ujistila, že je v pořádku. Akorát se chystala vyrazit a zkontrolovat ho, když se dveře otevřely.
Podle pomalosti v jeho pohybech poznala, že má velké bolesti. S úsměvem se dotkl její brady a pak pohlédl na Bastiena. „Basi? Potřebuješ odtud něco?“
„Vlastně ne. Proč?“
„Musíme vyrazit. Boldoriané jsou bastardi, co se drží ve smečkách. Měli bychom to tu vyklidit, jen v případě, že stihli varovat ostatní.“
Bastien se postavil, ale pak padl. „No, není to v prdeli? Přísahal bych, že jsem byl před vteřinou dál od podlahy než teď.“
Dancer si odfrkl. Natáhl ruku a vytáhl Bastiena na nohy. Oba se společně zašklebili.
Poté odstoupil. „Darice, pomoc tomu člověku.“
K jejímu šoku ho Darice bez stížností poslechl. Nabídl Bastienovi rameno a společně zamířili ke dveřím.
Dancer se zastavil, aby zkontroloval thiu. „Jsi v pořádku, kisa?“
S rukama založenýma na prsou měla v očích podivný výraz, když přejela pohledem po místnosti. „Víš, kde zemřela moje matka?“
Dancer sebou při její otázce škubl. „Ne, dítě.“
Oči se jí zalily slzami, když na něj pohlédla. „Kiara o tom nikdy nemluví. A táta taky ne. Chci jen vědět, jestli hodně trpěla.“
Dancer si ji vtáhl do náruče a vzal její tvář do dlaní. „Ne dítě, netrpěla.“
Nenáviděl to, že jí musí lhát, ale pravda by nijak nepomohla, akorát by to zhoršila. Políbil ji na čelo. „Aksel už má dost z tvé duše. Nedovol mu mít víc. Nestojí ani za jedinou molekulu tvé slzy.“
Objala ho. „Děkuju. Za všechno.“
Přikývl. „Miluju tě, Thee.“
„A já tebe.“ Políbila ho na tvář, než následovala Darice a Bastiena.
Sumi se posunula, aby Dancerovi pomohla. „Vypadáš, jako by ses chystal padnout.“
Přehodil jí ruku přes ramena a lehce ji stiskl, jak se vydali ke dveřím. „Jsem v pořádku.“
Nevěřila mu ani na minutu. „Tvé oči jsou stále rudé.“
Nemluvil, jak opouštěli budovu. Děti i Bastien byli připraveni na vzdušných motorkách. Byly tam čtyři, ale jen tři z nich měly dostatek paliva. A to až poté, co Bastien jedné z nich doplnil nádrž.
Dancer podal Bastienovu tašku s dalšími zbraněmi. „Máš vše, co potřebuješ?“
„Jasně.“
„Dobře.“ Dancer vytáhl malé ruční ovládání a stiskl jej. Vzápětí celá budova vyletěla do povětří.
Bastien na něj rozhořčeně pohlédl. „Moje porno! Ty andarioňanský bastarde! Neřekls mi, že chceš mé věci vyhodit do vzduchu.“
Dancer po něm vrhnul suchý pohled. „Buď rád, že jsem nezačal s tebou.“
Bastien s povzdechem protočil oči v sloup. „Ty jsi vážně Fainův bratr. Stejný jako on… bastard. Dobře, tak co teď?“
„Vezmu vás čtyři ke kaňonu a poté se vrátím pro Illyse. Budu se pohybovat, dokud sem nedorazí ostatní.“ Podal Bastienovi jedno ze zařízení, které sledovalo jeho čip. „Dej to Thiině otci. Najdou mě.“
Sumi se postavila před něj. „Neopustím tě. Jsi zraněný.“
„O tomhle se budeme dohadovat později. Musíme zmizet, kdyby náhodou nějací Boldoriané viděli explozi.“
Chtěla se hádat, ale věděla, že má pravdu.
Sumi nasedla na první motorku. Thia si vlezla za ni. Bastien se vyškrábal na druhou a Hauk si vzal třetí. Darice si sedl za svého strýce. Když jej zezadu objal, všimnula si, jak Dancerovi zněžněly rysy. Poplácal Darice po paži a vyrazil.
Následovali ho do malé oázy v úpatí hory Grenalyn. I přes pouštní podnebí to tu bylo zvláštně svěží a zelené, s potůčkem, který se táhl skrz.
Dancer zastavil a pomohl Daricovi dolů.
Když se chystal vyrazit pryč, chytila ho Sumi za ruku a držela na místě. „Jsi zraněný a krvácíš. Pokud si jen na vteřinu myslíš, že tu budu jen stát a sledovat, jak odcházíš, aniž by ses o ty rány postaral, tak jsi… jsi ještě větší blázen, než jsem si myslela. A budu tě sledovat.“
Položil jí ruku na tvář a palcem pohladil bradu. „Odmítám vás ohrozit.“
„Víš, Dancere… hrdinství je jedna věc. Debilita je něco úplně jiného.“ Vypnula motor. „Teď pohni zadkem, vojáku, a sedni si!“ Ukázala na místo, kde Thia rozbalovala věci. „A dovol mi, abych si prohlédla tvé rány. Poté se vypořádáme s celou tou tvou sebevražednou misí, kterou jak se zdá máš.“
Zavrtěl hlavou. „Ty jsi tak panovačná. Kdyby semnou takhle mluvil kdokoliv jiný, sežral bych ho.“
„Sliby, sliby. Teď se pohni!“
Hauk se chtěl hádat, ale upřímně, neměl na to dost energie. Takže poslechl ejí rozkaz, i když to nebylo v jeho povaze. S povzdechem přehodil nohu přes motorku a dovolil jí, aby jej dovedla k místu nedaleko vody. V zadní části mysli si byl vědom toho, že je Darice pozoruje a v duchu si dělá poznámky pro Darianu. Ale bylo mu to už fuk. Darice si o něm už teď myslel to nejhorší. V průběhu let se snažil změnit to, jak na něj jeho synovec kouká, ale bylo na čase si uvědomit, že je to nemožné. Darice byl takový, jaký byl. S tím Hauk nic nenadělá.
Vleže zíral nahoru na horu, kde kdysi bezmocně visel a málem zemřel. Když nad tím teď tak přemýšlel, Keris přistál jen pár kroků od místa, kde v současné chvíli ležel.
Ale nechtěl přemítat nad minulostí. Byla příliš brutální.
Sumi se posadila vedle něj a rozevřela mu košili. Při pohledu na rány přes jeho žebra, které pálily jako Tondarionští ohniví škorpioni, zalapala po dechu. „Dancere!“
Nemluvil, když mu je čistila a dál se rozčilovala. Ačkoliv to bylo úchylné, užíval si její vztek nad jeho zraněními. Zvedl ruku a přejížděl jí klouby po bradě, zatímco ji pozoroval s přivřenýma očima. Byla tak neuvěřitelně krásná, což bylo ještě znásobeno vzorem jeho rodiny, co jí namaloval na tvář.
Vše, co chtěl, bylo vrátit se do dnešního rána a znovu se s ní milovat. Chtěl okusit její rty a uždibovat celé její tělo.
Bylo zvláštní, že věděl, že je v bolestech, ale když ji měl tak blízko, bylo mu to fuk. Záleželo mu jen na to, aby ji udržel v bezpečí a chránil ji. Aby se ujistil, že jí nikdo neublíží.
Pohledem sklouzl na její paži a znovu pocítil nával adrenalinu, který ho škemral, aby se vrátil a zničil mrtvolu každého, kdo ohrozil její život.
Vzal ji za ruku a políbil na klouby.
Sumi se snažila zabránit tomu, aby zněžněla vůči jeho činům. Ale bylo příliš pozdě. Zvlášť, když na ni zíral s tou úctou v očích.
Bolestivě ho toužila políbit.
Ale hlavně ho chtěla zadusit za ty rány, co za ně vzal. Přesto, bylo těžké na něj být naštvaná, když se na ni díval, jako kdyby ji už ochutnával. Bylo těžké zůstat naštvaná, když se jí dotýkal s takovou něžností.
Ty stále rudé oči sledovaly veškeré její pohyby.
Odtáhla se a zamračila se nad tím, kolik ran lemovalo jeho trup a paže. „Vážně potřebuješ ošetřit, Dancere.“
Konejšivě jí stiskl ruku. „Budu v pohodě.“
Zavrtěla hlavou. „Nejsi neporazitelný.“
„Ale mám k tomu sakra blízko.“
Protočila oči v sloup nad jeho arogancí. Ale aby byla upřímná, to měl. Vážně dokázal ustát mnohem více zranění než kdokoliv, o kom kdy slyšela. Bylo to proto, že byl Andarioňan? Nebo byl jen tak silný?
Zvedl se jí žaludek ze všech těch ran. „Copak ani jeden z nich neminul, když po tobě stříleli?“
Zasmál se a poté ušklíbl. „Jo, vždycky jsem chtěl být tím hrdinou ve filmu, kde nikdo neumí střílet kromě mě. Nikdy se to však nestalo. Připadá mi, že vždycky vkročím mezi ostřílené ostrostřelce.“ Poté sjel rukou k zranění, které měla na bicepsu. „Jsi v pořádku?“
„Jak jsem řekla. Povrchová rána. Bolí to, ale přežiju.“
Usmál se. „Moje tvrdá mia.“
Oči se jí zalily slzami, když mu obvazovala žebra. Bez přemýšlení mu položila hlavu na hruď a opatrně ho objala. Chytil ji kolem ramen a několik minut se ani jeden z nich nepohnul, zatímco poslouchala silný tlukot jeho srdce.
Sumi zvedla hlavu, když si uvědomila, že usnul. Sundala si pončo a udělala mu z něj polštář, než mu dočistila a doobvázala rány. Teprve poté si uvědomila, že nejsou sami.
Ah, sakra…
Vyděšená z toho, co bezděčně provedla, šla nejprve zkontrolovat Bastiena. A stejně jako se o to nejprve snažil Dancer, odháněl ji i její pomoc pryč. „Ze cvičných bojů jsem zažil i horší. Věř mi. Bití zvládám.“
„Jsi si jistý?“
Bastien přikývl. „Podej mi hadřík a budu v pohodě.“
Váhala.
Ohlédl se na Dancera a poté se na ni ironicky usmál. „Sumi, už jsem se dávno naučil, že se nemáš dotýkat Andarioňana ani jeho ženy. Berou to vážně nepřátelsky, a já momentálně nejsem fyzicky schopen Haukovi zabránit v tom, aby mě zabil. Takže bez urážky, ale držme mezi sebou nejméně pět stop nedotykovou zónu, okej?“
Ušklíbla se, než mu podala hadřík, který byl napuštěný antiseptiky. „Nezbil by tě, Bastiene.“
„Nebudu to riskovat. Pokud to uniklo tvé pozornosti, tak tvůj chlap je obrovský bastard. A já už si užil dostatek bytí alespoň na měsíc dopředu. Spíš na déle.“
Zavrtěla na něj hlavou, než šla zkontrolovat Thiu. Seděla na zemi s nohama přitaženýma těsně k hrudi, hlavu odloženou na kolenou.
Sumi jí odhrnula vlasy z obličeje. „Jsi v pořádku, zlato?“
Přikývla. „Jen chci jít domů.“
„Já vím.“
Thia zvedla hlavu. „Děkuju, mimochodem.“
„Nic jsem neudělala.“
„Ale ano. Strejda Hauk by nikdy nevystřelil, když mě ten páchnoucí parchant držel. Zachránila si nám oběma život.“
Sumi ji lehce stiskla paži a pohladila ji po ruce. „Jsem ráda, že jsi věděla, co potřebuji, abys udělala. Myslím, že můžeme klidně prohlásit, že ses zachránila sama.“
Thia neodpověděla. Místo toho přimhouřila oči na Suminu tvář. „Barvy Válečných Hauků na tobě vypadají dobře. Ne, že bys jinak nebyla krásná. Ale andarioňanské znaky ti sluší.“
Sumi ji objala, než se vydala k té poslední bytosti, kterou se chtěla zabývat.
Darice byl přízračně tichý, jak seděl daleko od skupiny. To nebylo zrovna dobré znamení pro teenagera, který byl obvykle hlučný.
„Jak ti je, chlapče?“
Pohlédl na její tvář, ušklíbl se a poté se rychle odvrátil. „Dobře.“
„Potřebuješ jídlo, nebo-“
„Jsem v pořádku!“ Vyštěkl.
„Fajn.“
Když se chystala odejít, zastavil ji jeho tichý hlas. „Sumi?“
Zastavila se, aby na něj pohlédla.
Kousal si ret tím roztomilým způsobem, který byl tak totožný s Dancerovým, že vypadal jako jeho strýc. „Vím, co jste s Dancerem provedli.“
Při jeho slovech jí spadlo srdce do kalhot. „Nevím, o čem to mluvíš.“
„Ale ano,“ řekl obviňujícím tónem. „A všichni to poznají. Nedokážete to skrýt. Je posedlý Zuřivostí.“
„Zuřivostí?“
„Jeho oči.“
Zamračila se a přemýšlela se, co o tom Darice mohl vědět, když Dancer nic netušil. Nebo o tom Dancer věděl a jen jí nic neřekl? „Co s nimi?“
„Je to velmi vzácný stav, který se projevuje pouze v případě, že má Andarioňan sex s někým, ke komu cítí majetnickost, a poté cítí velmi silný nával adrenalinu. Pokud jsou city k té, ke které je svázán, mimořádně silné, je to trvalé a nikdy to nevymizí. Moje matka mi řekla, že jediný Andarioňan, o kterém věděla, že tímto trpí, byl můj otec. A u něj to podle ní bylo hodně zlé.“
Sumi byla zděšena Daricovo znalostmi o něčem, o čem by mu nikdo neměl vyprávět. „Tvoje matka o tom s tebou mluvila?“
Přikývl. „Chtěla, abych pochopil, jak moc ji otec miloval. Jak moc pro něj znamenala.“ Sklouzl očima k Dancerovi. „A podle těch očí vím, že Dancer porušil slib, který dal mé matce, a vyspal se s tebou.“
„Darice…“
Zvedl ruku, aby ji zarazil. „To je v pohodě, Sumi,“ řekl s nechutí. „Možná jsem mladý, ale chápu, proč to udělal. Nikdo, dokonce ani Dancer nedokáže bojovat s tím, když Zuřivost udeří. Je to nejsilnější emoce, jakou kdy může Andarioňan cítit, a nemá nad tím žádnou kontrolu. Přepíše to vše z jejich normální osobnosti. Ale buď opatrná. Matka mi řekla, že to může být tak intenzivní, že ji děsilo, když tomu otec propadl. Propadají pak extrémní žárlivosti, která z nich dělá velmi majetnické tvory. Jsou pak násilní i vůči těm, které milují. Ovládají je a jsou despotičtí. To je důvod, proč mi o tom řekla. Obvykle se to dědí v rodinách, skrz otce, a je tu dobrá šance, že bych to mohl taky mít.“ Zahanbeně uhnul pohledem. „To je důvod, proč mému otci podávala sedativa. Snažila se najít způsob, jak to zmírnit, aby jí neublížil.“
Sumi zalapala po dechu nad tím, co říkal. Zejména vzhledem k tomu, jak Dancera slovně napadal. Bylo to od něj až příliš tvrdé, zejména s ohledem na tohle odhalení. „Věděls, že mu podávala drogy?“
Přikývl. „Nebyly nelegální, Řekla mi, že je získávala od lékařky. A můj otec jí nedal na výběr. Tvrdila, že to bylo tak špatné, že ani nemohla mluvit se svou nejlepší kamarádkou, aniž by otec nepropadl žárlivosti. Dokonce i Peru zmlátil tak, že skončila v nemocnici pouhé dva týdny před tím, než zemřel.“ Jejich pohledy se střetly a v jeho očích viděla upřímnost. „I přes to, že ho milovala, se bála o svůj život, Sumi. To proto nechtěla s otcem mít děti, dokud nezemřel. Nechtěla, aby jim v záchvatu vzteku ublížil.“
Sumi bylo zle z toho, co jí popisoval. Byla to přesně ta samá noční můra, jakou sotva přežila s Avinem. „To proto celé ty roky odmítala tvého strýce?“
„Ano. Když se provdala za mého otce, netušila, že ten gen má. A Zuřivost je něco, co cítí pouze muži. Nijak se to neodvíjí od toho, co k nim cítí žena. Prostě k ní cítí majetnickost. Tvrdila, že to je důvod, proč Faina opustila jeho lidská žena. Že se pravděpodobně bála, že jí také ublíží.“
Darice ztěžka polkl. „Musela to být Zuřivost, co Dancerovi umožnila všechny v té základně roztrhat. Byl tak děsivý, Sumi. Nikdy předtím jsem ho v takovém stavu neviděl. Byl jako posedlé monstrum, které nemohli zastavit. Bylo to hrozné.“
„To nebyla Zuřivost, zlatíčko. Tvůj strýc je takhle schopen bojovat už dlouho.“
„Vážně?“ Zeptal se nevěřícně.
Přikývla. „Viděla jsem ho.“
Darice se na několik úderů srdce odmlčel. Když znovu promluvil, jeho hlas byl sotva víc než šepot. „Moje matka ho teď nikdy nepřijme.“
„K tomu se ani nikdy nechystala, Darice.“
„Já vím.“ Ztěžka si povzdechl a pak na ni pohlédl. „Utečeš s ním stejně, jako to Fain udělal s jeho ženou,“
„Ne. Dancer to neudělá.“
„Má matka ho nechá popravit, pokud zůstane.“
„To on ví.“
Nebylo pochyb o smutku a bolesti v Daricově bílých očích. Bylo zjevně, že byl rozpolcený mezi loajalitou k matce a strýci. „Nemůžeš ho přesvědčit?“
„Nejsem si jistá, že někdo dokáže Dancera přesvědčit. Je to velmi tvrdohlavá bestie. Ale pokusím se.“
Darice kývl. „Děkuju ti, Sumi. Plánovali od našich rodičů požadovat výkupné, a pak nás chtěli zabít poté, co jim bude zaplaceno.“
Tomu se zasmála. „Ráda bych viděla, jak by to prošlo, když by zavolali Thiině otci.“
„Myslím, že stejně, jako když Dancer prošel dveřmi.“
„Pravděpodobně.“ Sumi prudce kývla hlavou k ranám na Daricovo zápěstích. „Dovolíš mi tě ošetřit?“
Pohlédl na ně, než svolil.
Klekla si před něj a pečlivě mu očistila a ovázala zápěstí. „Musel si s těmi pouty bojovat jako bos.“
„Bojoval jsem jako Andarioňan.“
Stiskla mu ruku. „Tvůj strýc i otec by na tebe byli pyšní.“
Usmál se na ni. „Děkuju ti.“ Když se chystala odejít, chytil ji za ruku. „Buď s Dancerem opatrná, Sumi. Nechci, aby ti ublížil.“
Srdce se jí nad těmi slovy rozbušilo, když kývla, a vyrazila zkontrolovat Dancera. Obvaz na žebrech byl celý od krve. Uvažovala nad tím, že mu ránu zašije, ale obávala se, že má vnitřní zranění. Upřímně, nevěděla o jejich anatomii dost na to, aby si troufla udělat něco víc, než jen mu očistit rány a doufat, že se sem brzy dostane Syn. Nechtěla to ještě zhoršit svou nevědomostí.
A tak se o něj postarala tak, jak nejlépe uměla. Když byla hotová, Daricova slova o Dancerově stavu jí probíhala myslí. Mohl Dancer opravdu představovat nebezpečí?
Znovu a znovu prožívala Avinovy záchvaty vzteku.
Poslouchej očima.
Dancer neudělal nic, co by ji přimělo myslet si, že by jí ublížil. Neznala Kerise a ve skutečnosti ani Darianu. A i když byla její sestra z Faina vyděšená, Sumi ho nikdy neviděla, že by Omiře jakýmkoliv způsobem hrozil. A to s nimi trávila dost času.
Fainovy oči byly vždy bílé, kdykoliv ho viděla. Jediná červeň byla v kroužku kolem vnějšího okraje duhovek, což bylo pro jeho rasu normální.
Nebudu poslouchat drby.
Dokud Dancer neudělá něco, aby ji přiměl přemítat nad jeho vztekem, bude mu věřit. Ale i když se rozhodla takhle, její staré obavy povstaly, aby jí vlepily tvrdou facku. Přesně tak se přemluvila k čtyřletému vztahu, místo aby po půlroce odkráčela.
Prosím, Dancere, nezklam mě.
Poslední věc, kterou by chtěla, by bylo ho také zabít. Ale nikdo, dokonce ani Dancer, jí nikdy nenavrátí k mizérii, jakou byl její vztah s Avinem.
To ho raději dříve zabije.